Turistické cíle v okolí obce Lesnice

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.

Budova střelnice spolku ostrostřelců, první zmínka z r. 1788. R. 1799 přestavěna na kamennou stavbu, dále pak upravována. Do 20.let 20. stol. kulturní centrum města. R. 1927 radikálně přestavěna do dnešní podoby. Dnes spolu s okolím slouží jako kulturní a oddechové centrum.

Hrad se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. V 15. a 16. století přestavován Žerotíny. V roce 1669 vyhořel, byl však ještě obnoven. V 19. století devastován a v letech 1840–80 definitivně přestavěn pro školské účely.

Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.

Tvrz prvně zmiňovanou r. 1578 založil asi Bedřich Odkolek z Oujezdce nebo jeho syn Fridrich krátce před tím. Po připojení k panství Lichtenštejnů v 17. století tvrz ztratila význam. Počátkem 18. století budova vyhořela. Dnes slouží potřebám střední odborné školy.

Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky z r. 1587 (dochován figurální portál). V l. 1653–1771 v majetku Žerotínů. Po r. 1812 v majetku Teschů, za nich r. 1857 empírově přestavěn. Od r. 1861 v majetku dr. E. Ulrycha, od r. 1938 spol. Lada (Baťa). Po r. 1945 internát, v současnosti ubytovna.

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Jednopatrový masivní dům v centru obce s nárožní bosáží, dvoupatrovými arkádami a jedním rohovým opěrným pilířem je považován za renesanční tvrz z 2. poloviny 16. století, která je v roce 1591 zmiňována v soupisu majetku pro Jana staršího ze Žerotína, majitele losinského zámku.