Turistické cíle v okolí obce Hynčina

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1676. Některé prameny sousoší označují za soubor až z pol. 18. stol. Ve středu sousoší stojí P. Marie, po levici socha sv. Jana Nepomuckého, po pravici sv. Florián. Na římse sedí dva andílci. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Kvalitní uměleckořemeslná práce z období doznívajícího baroka. Sousoší Piety stojí na mohutném podstavci. Dřík v rozích zdoben volutami s rostlinným motivem. Skulptura Piety je provedena v mírně podživotní velikosti v tradičním pojetí. Sousoší památkově chráněno od r. 2008.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Hrad se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. V 15. a 16. století přestavován Žerotíny. V roce 1669 vyhořel, byl však ještě obnoven. V 19. století devastován a v letech 1840–80 definitivně přestavěn pro školské účely.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.