Turistické cíle v okolí obce Kokory

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

Břuchotín je severozápadní část obce Křelov-Břuchotín. Kříž stojí u odbočky ze silnice II/635 do Břuchotína. Pochází z konce 19. stol. Na podlouhlé části sloupu plastika Ježíše Krista. Zakončeno křížem s ukřižovaným.

Kožušany pochází z roku 1297. Kříž stojící před kaplí sv. Anny pochází z r. 1888. Na dříku reliéfy sv. Štěpána a sv. Cyrila s Metodějem. Na zadní straně latinský nápis. Památka místního významu.

kamenný kříž u Čechůvek připomíná srážku pruských a rakouských vojáků dne 15.7.1866. Vystavěn v roce 1869 z finančního daru účastníka bitvy, jako dík za záchranu života.

Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.

Kříž stojící na místě původního starobylého kříže z r. 1791. Ten byl zničený r. 1945 (kdy byla v okolí svedena velká tanková bitva) a nový byl postaven až r. 1998. Iniciátory stavby byli bratři Vysloužilovi z Čelčic. Kříž přes označení stojí několik km od geografického středu Moravy.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Lázně v Kralicích na Hané byly provozovány v letech 1825 – 1933 a v omezeném rozsahu až do roku 1960. Definitivně zanikly v roce 1970. Zdroj železité vody ve studni byl zasypán.

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.