Turistické cíle v okolí obce Oplocany

Most přes říčku Hloučelu v Prostějově na Olomoucké ulici z roku 1870, postavený na starších základech. V roce 2007 byl nahrazen novým železobetonovým mostem. Socha sv. Jana z Nepomuku přemístěna na pravý břeh.

Budova Starého měšťanského pivovaru z období renesance z 16.století. V roce 1953 rekonstruovaná na Společenské centrum města. V místě expozice zdejšího rodáka, písničkáře a básníka Karla Kryla.

Významné paleontologické naleziště, součást tzv. čelechovického devonu, výskyt několika druhů trilobitů. V minulosti zde působil i Joachim Barrande.

Malá dřevěná rozhledna v blízkosti vysílače Dobrochov stojící na geografickém středu Moravy. Z místa je nádherný pohled na celou Hanou, obklopenou v dáli horami. Od r. 2019 z bezpečnostních důvodů nepřístupná.

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Synagoga vznikla snad již v polovině 17. století. V 19. století proběhly novorománské úpravy. V r. 1956 byla zchátralá stavba zbořena. Lokalita zaniklé synagogy se nachází na rohu ulic Denisova a Podvalí.

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Jedna z nejstarších synagog na Moravě prvně připomínaná již roku 1456. Od roku 1953 bývalou synagogu spravuje Církev československá husitská.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.