Turistické cíle v okolí obce Talmberk

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Dřevěný krytý most přes Sázavu, ze kterého zbyly na březích kamenné pilíře. Přesné datum postavení Pelíškova mostu není známo. Jediné známé vyobrazení je z roku 1753. Zanikl po povodních v roce 1845 a již nebyl obnoven. Most byl předmětem mnoha svárů mezi majiteli přilehlých pozemků.

Ochoz rozhledny je umístěn ve výšce 30 m na kovovém stožáru mobilních operátorů z r. 2004 asi 0,5 km severně od obce. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena na jaře 2005. Umožňuje kruhový výhled od Melechova přes horní Posázaví až k České Sibiři. Přístupná je jen po předchozí dohodě za vstupné.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Pivovar, poch. z 15. století, stojí v městě Kácov. Tvoří jej starobylé budovy na břehu řeky Sázavy uprostřed přírody. V 18. stol. byl majetkem Habsburků. Po 1. sv. válce byl znárodněn, znovu v r. 1948. Rekonstruován byl v l. 1993–94, znovu v r. 2001 s novým majitelem.