Turistické cíle v okolí obce Žerotín

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Doba vzniku architektonicky nevýrazné výklenkové kaple stojící při jihovýchodním okraji Cakova není známa. Ve výklenku s mříží jsou sošky Panny Marie a sv. Josefa s Ježíškem.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.

Volně stojící výklenková kaplička sv. Františka je hodnotnou sakrální stavbou údajně z počátku 17. století. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Kaplička u osady Pinda je prvně prokazatelně doložena ve III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878. V půlkruhově zaklenuté zamřížované nice na čelní straně kapličky je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.

Výklenková kaplička a smírčí kříž spolu tvoří jeden památkový soubor. Smírčí kříž je dokladem jedné z forem výkonu trestu zřejmě z 16.-17. století. Výklenková kaple je drobnou lidovou architekturou sakrálního charakteru z počátku 19. století.

Rozhlasový a televizní vysílač stojící nedaleko olomoucké městské části Radíkov byl postaven v letech 1972 – 1979.

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.