Turistické cíle v okolí obce Újezd

Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

První tvrz v obci je doložena roku 1382. Nová renesanční tvrz byla vystavěna v 16. stol. a v 18 stol. přestavěna na zámek. Od druhé pol. 19. stol využíván k různým komerčním účelům.

Dřevěná zvonička se šindelovou střechou pochází zřejmě z r. 1830. V r. 1939 byl vyměněn šindel. V r. 1952 praskl zvonek a ještě téhož roku byl opraven ve zvonárně Michera v Brně-Husovicích. V r. 1965 byl znovu vyměněn šindel. Poblíž stojí dřevěný kříž z r. 1836 a zděná boží muka.

V r. 1342 ves držel vladyka Nedvídek z Dubčan. Zřejmě již v té době vznikla tvrz. V r. 1446 se uvádí jako zpustlá. Ve 2. polovině 15. stol. byla sice obnovena, ale r. 1545 byla opět pustá. Při čištění rybníka byly údajně objeveny sklepy, silné zdi a dubové kůly, které snad pocházely ze staré tvrze.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Expozice času je muzeum a výstava v bývalém městském domě z poč. 16.stol., který sloužil jako hospoda, věznice, mučírna, pálenice, ale i jako kulturní středisko. Navazuje na zaniklé muzeum hodin, významné sbírky z ČR.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.