Turistické cíle v okolí obce Želechovice

nebo vyberte

Želechovice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 308 záznamů, 16 / 26 stran, vyhledáno za 0.38 sec
 kříž
238.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nasobůrky
Kříž pochází z roku 1857. Stojí na začátku dlouhé návsi. Hladký sokl čtvercového půdorysu. V mělké nice reliéf Panny Marie. Na vrcholu kamenný kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Materiál pískovec.
 kříž
225.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Břuchotín
Břuchotín je severozápadní část obce Křelov-Břuchotín. Kříž stojí u odbočky ze silnice II/635 do Břuchotína. Pochází z konce 19. stol. Na podlouhlé části sloupu plastika Ježíše Krista. Zakončeno křížem s ukřižovaným.
 kříž
244.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Unčovice
Barokní kamenosochařská práce z r. 1782. Na kamenném stupni ohrada obdélného půdorysu, na nárožích pilířky ukončené koulemi. Uprostřed ohrady kamenný kříž. Korpus Ukřižovaného Krista. Kvalitní sochařská a kamenická práce. Kříž zapsán v seznamu kulturních památek v r. 1964.
 kříž
332.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Měrotín
První zmínka o obci z roku 1365. Kříž stojí na křižovatce silnic. Pochází z konce 19. stol. Materiálem je pískovec. Spodní část trojitá. Na střední části reliéf, pak vlastní kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem.
 kříž
262.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z roku 1823. Dřík s reliéfy Nejsvětější Trojice, sv. Izidora a Panny Marie. Nad profilovanou římsou osazen jetelový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1981.
 kříž
232.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mezice
První zmínka o Mezici z roku 1351. Kříž pochází z roku 1894. Na částech sloupu liturgické nápisy k oslavě svatého Kříže a Ježíše Krista. Na další části soška Panny Marie. Z malého cimbuří vyrůstá kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem. U země kříž ohraničen kovovým plůtkem.
 kříž
245.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Březové
Pískovcový kříž s Kristem stojí vedle kapličky. Ve střední části stojí velká socha ženy, snad Panna Maria. Na vrcholu kříže klasická podobizna ukřižovaného Krista s trnovou korunou. Nad ním nápis INRI.
 kříž
262.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Kamenosochařská práce z roku 1793. Na čelní straně je umístěn litinový reliéf Panny Marie. Pod nohama Ukřižovaného je Adamova lebka s jedním hnátem. Trním korunovaná hlava se sklání k pravému boku. V pravém boku zeje rána po kopí. Kříž je zapsán v seznamu kulturních památek r. 2012.
 křížová cesta
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mladějovice
Křížová cesta se sestává ze 14. zastavení s obrazy a zakončena je na vrcholu stoupání kapličkou. Pochází z 2. pol. 19. stol. Uprostřed kamenný kříž z roku 1867. Oprava křížové cesty proběhla r. 2011. Bohoslužby se zde konají vždy 14. září.
 Křížový vrch
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ruda
Barokní křížová cesta vedoucí od kostela v obci Ruda až na Křížový vrch, postavená Jiřím Greschenbergerem v roce 1760 v souvislosti se stavbou místního poutního kostela Panny Marie Sněžné, poutě každoročně první neděli v srpnu.
 Langův dům
238.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Litovel
Velký měšťanský dům, postavený 1542 soukeníkem Lorencem Langem. Barokní přestavba 1707, roku 1878 vloženo půdní polopatro, nové balkonové parapety a postaveno pavlačové dvorní křídlo. Od roku 1850 zde existovala vyhlášená kavárna, dnes soukromý.
 Lysov
290.0 m. n.m.
Lissow
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj
Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.