Turistické cíle v okolí obce Věrovany

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Bývalý německý evangelický kostel postavený v letech 1901-02 podle plánů německého architekta Maxe Löwe. Od roku 1946 patřil české evangelické církvi a od 60. let 20. stol. využíván jako sklad knih.

Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.

Neptunova kašna z roku 1683 od znojemského sochaře Miachaela Mandíka, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Nad čtyřmi mořskými koni, stojí postava boha Neptuna. Jedná se o nejstarší dochovanou olomoucku kašnu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.