Turistické cíle v okolí obce Rataje

Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Samota Hraza, dnes zbytek vodního mlýna, hospody a dvou stavení. V minulosti zde bývala kaplička sv. Jana Nepomuckého. Samota vznikla jako náhrada středověké vesnice Stará Ves (zmínka r. 1459), která byla zrušena postavením rybníka.

Zřícenina vodního mlýna stojí pod hrází vysychajícího rybníka. Kdy stavba vznikla, není známo. Poprvé je mlýn doložen počátkem 19. stol. Na přelomu 20. a 21. stol. bylo ještě možné vstoupit do poschodí. Dnes jsou již střecha i poschodí zřícené.

Nová Ulice je bývalé město. Nový hřbitov na západní straně vznikajícího města. Začátkem 20. stol. postavena hřbitovní kaple. Značně zchátrala. Pronajata soukromé společnosti, bude zde smuteční síň. Zvenčí již kaple opravena.

Hřbitovní kapli sv. Kříže nechal postavit v letech 1822 - 23 kralický děkan František Randula. Vlastní kaple je klasicistní osmiboká stavba s polygonální lucernou. Vlastní prostor kaple je zaklenut a naproti vstupu je mělká oltářní nika s křížem.

Východně od Prostějov a při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky vzniklé zatopením míst po těžbě slatiny z l.1938-63. Největší z rybníků je Raška. Přírodní památka od r.1992. Rozloha činí 37 ha. Výskyt vzácné flóry a vodního ptactva.

Rodinná hrobka Kinských postavena na místním hřbitově z roku 1871. Odpočívá v ní sedm členů hraběcí rodiny.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.