Turistické cíle v okolí obce Slatinice

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.

Botanická zahrada vybudovaná ve 30. letech 20. stol., za války prakticky zničena, dnes obnovena na ploše 4600 m2.

Botanická zahrada pův. medicínsko-chirurgického učiliště byla založena r. 1787, zanikla r. 1874. Obnovena r. 1901 botanickým spolkem Botanischer Verein in Olmütz. V r. 1948 předána městu, r. 1959 se stala součástí Přír. fakulty UP. Na 0,5 ha se pěstuje přibližně 1500 druhů rostlin z celého světa.

Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Tříboká zděná boží muka asi z 18. stol. Sakrální stavba je v těchto místech poprvé doložena na I. vojenském mapování - josefském z let 1764-1783. V nice na čelní straně je obraz Panny Marie s Ježíškem.

Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.