Turistické cíle v okolí obce Břuchotín

nebo vyberte

Břuchotín

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 634 záznamů, 32 / 53 stran, vyhledáno za 0.33 sec
 kříž
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čertoryje
Kříž stojí osamoceně u hlavní silnice. Byl dlouhá léta ztracen v hustém houští. Kovová část památky místního významu byla při opravě dobově určena a vyhotovena. Opravy provedl kamenosochař Martin Beneš.
 kříž před kaplí
238.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Břuchotín
Nápis dokládá vznik kříže r. 1951. Skutečnost svědčí o silné místní tradici a soudržnosti břuchotínských obyvatel. Obec nechala kříž r. 2021 odborně restaurovat restaurátorem Mgr. art. Jakubem Gajdou. Cílem bylo zachování nápisů a celková stabilizace památky.
 kříž u kostela
234.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.
 křížová cesta
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mladějovice
Křížová cesta se sestává ze 14. zastavení s obrazy a zakončena je na vrcholu stoupání kapličkou. Pochází z 2. pol. 19. stol. Uprostřed kamenný kříž z roku 1867. Oprava křížové cesty proběhla r. 2011. Bohoslužby se zde konají vždy 14. září.
 Krucifix se sochou Bolestné Panny Marie
220.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Služín
Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).
 Kruhovský mlýn
298.0 m. n.m.
Kruhák
mlýn - vodní, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Krakovec
Zřícenina vodního mlýna založeného snad již ve středověku u říčky Šumice. První zmínka pochází z r. 1750. Fungoval někdy do 2. poloviny 20. stol. V 70. letech potomci mlynáře mlýn prodali. Od 90. let chátrá.
 Langův dům
238.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Litovel
Velký měšťanský dům, postavený 1542 soukeníkem Lorencem Langem. Barokní přestavba 1707, roku 1878 vloženo půdní polopatro, nové balkonové parapety a postaveno pavlačové dvorní křídlo. Od roku 1850 zde existovala vyhlášená kavárna, dnes soukromý.
 Laškov
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Laškov
Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 16. stol. V roce 1693 byla augustiánským klášterem přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek sloužící jako letní rezidence. V letech 1953–1965 byl renovován a sloužil jako knihovna a zdravotní středisko. V současnosti je sídlem OÚ Laškov.
 Lázně Slatinice
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinice
Slatinice patří mezi nejstarší moravské lázně. Poprvé jsou připomínány v roce 1558. V roce 1701 zde Jan Adam z Lichtensteinu zřídil lázeňský dům. Přírodním léčivým zdrojem je zde sirná voda využívaná ke koupelím.
 letohrádek
232.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Týnec
V roce 1755 postaven barokní letohrádek jako součást zámeckého areálu. Obdélníková stavba krytá valbovou střechou. Průčelí zdobeno pilastry. Nad vchodem letopočet 1755 a erb kanovníka Gianniniho. V současnosti obřadní síň.
 Lichtenštejnský dvůr
247.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Slatinice
Hospodářský dvůr postavený Liechtensteiny roku 1858. Dnes slouží rekonstruovaná stavba potřebám obce.
 Litovelská brána
234.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Brána bývala součástí městského opevnění. V l. 1644–1645 byla zcela zničena, brzy poté byla znovu postavena. Podruhé byla zbořena z důvodu rozšiřování městských prostor r. 1882, kdy byla část brány přenesena na dnešní místo. Orlové, kteří ji zdobí, byli přeneseni z Rohelské brány (zbořena r. 1884).