Turistické cíle v okolí obce Mezice

Pozůstatky zemního fortu vybudovaného na podzim r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. V r. 1866 byla kompletně přestavěna. Při stavbě dálnice na přelomu 20.-21. stol. byl do té doby dobře zřetelný reliéf pevnůstky poničen. Dodnes jsou patrné jen zbytky valu.

Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.

Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.

Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.

Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.

Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.

Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.

Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.

Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.

Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.