Turistické cíle v okolí obce Střemeníčko

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Doba vzniku architektonicky nevýrazné výklenkové kaple stojící při jihovýchodním okraji Cakova není známa. Ve výklenku s mříží jsou sošky Panny Marie a sv. Josefa s Ježíškem.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.

Volně stojící výklenková kaplička sv. Františka je hodnotnou sakrální stavbou údajně z počátku 17. století. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Kaplička u osady Pinda je prvně prokazatelně doložena ve III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878. V půlkruhově zaklenuté zamřížované nice na čelní straně kapličky je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.

Výklenková kaplička a smírčí kříž spolu tvoří jeden památkový soubor. Smírčí kříž je dokladem jedné z forem výkonu trestu zřejmě z 16.-17. století. Výklenková kaple je drobnou lidovou architekturou sakrálního charakteru z počátku 19. století.

Barokní zámek na místě starší tvrze nechali vystavět v l. 1679–1705 Bukůvkové z Bukovky. Další majitelé, Mitrovští z Nemyšle, ho r. 1772 přestavěli v pozdně barokním slohu. Koncem 20. stol. byl zámek rekonstruován a dnes slouží jako SOU zemědělské.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Výstavná předměstská budova, zvaná Zámeček ve východní části Mohelnice. Vystavěl ji obchodník Petr Magin r. 1801. Hodnotná klasicistní budova s barokními prvky.

Návesní barokní kaple neznámého patrocinia je prvně prokazatelně doložena na mapě z r. 1834, ale jistě vznikla mnohem dříve. Stavba sloužila jako zvonice a ke konání májových pobožností, ale mše se zde nekonaly. Barokní kaple zanikla někdy v polovině 20. století.

Rozlehlý hřbitov na severním okraji někdejšího úsovského ghetta, založený roku 1643. Téměř 1100 dochovaných náhrobků ze 17.–20. století. Západní část připojena roku 1820, po roce 1938 nejvíce zdevastovaná. Obnova po roce 2000.

Židovský hřbitov v Lošticích je doložen poprvé roku 1554. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942, od té doby pohřebiště silně zchátralo. Bývalo zde údajně kolem 6000 náhrobků, dochované pocházejí z 18.–20. století.