Turistické cíle v okolí obce Liboš

nebo vyberte

Liboš

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 453 záznamů, 23 / 38 stran, vyhledáno za 0.35 sec
 kříž
241.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mezice
Ve vsi stojí několik křížů. Tento kříž pochází z roku 1902. Sloup se pětkrát zužuje. Nejdelší část je se soškou Panny Marie. Zakončen křížem s ukřižovaným Ježíšem Kristem.
 kříž
262.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z roku 1823. Dřík s reliéfy Nejsvětější Trojice, sv. Izidora a Panny Marie. Nad profilovanou římsou osazen jetelový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1981.
 kříž
244.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Unčovice
Barokní kamenosochařská práce z r. 1782. Na kamenném stupni ohrada obdélného půdorysu, na nárožích pilířky ukončené koulemi. Uprostřed ohrady kamenný kříž. Korpus Ukřižovaného Krista. Kvalitní sochařská a kamenická práce. Kříž zapsán v seznamu kulturních památek v r. 1964.
 kříž
245.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Březové
Pískovcový kříž s Kristem stojí vedle kapličky. Ve střední části stojí velká socha ženy, snad Panna Maria. Na vrcholu kříže klasická podobizna ukřižovaného Krista s trnovou korunou. Nad ním nápis INRI.
 kříž
262.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Kamenosochařská práce z roku 1793. Na čelní straně je umístěn litinový reliéf Panny Marie. Pod nohama Ukřižovaného je Adamova lebka s jedním hnátem. Trním korunovaná hlava se sklání k pravému boku. V pravém boku zeje rána po kopí. Kříž je zapsán v seznamu kulturních památek r. 2012.
 křížová cesta
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mladějovice
Křížová cesta se sestává ze 14. zastavení s obrazy a zakončena je na vrcholu stoupání kapličkou. Pochází z 2. pol. 19. stol. Uprostřed kamenný kříž z roku 1867. Oprava křížové cesty proběhla r. 2011. Bohoslužby se zde konají vždy 14. září.
 Langův dům
238.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Litovel
Velký měšťanský dům, postavený 1542 soukeníkem Lorencem Langem. Barokní přestavba 1707, roku 1878 vloženo půdní polopatro, nové balkonové parapety a postaveno pavlačové dvorní křídlo. Od roku 1850 zde existovala vyhlášená kavárna, dnes soukromý.
 Lázně Slatinice
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinice
Slatinice patří mezi nejstarší moravské lázně. Poprvé jsou připomínány v roce 1558. V roce 1701 zde Jan Adam z Lichtensteinu zřídil lázeňský dům. Přírodním léčivým zdrojem je zde sirná voda využívaná ke koupelím.
 Lichtenštejnský dvůr
247.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Slatinice
Hospodářský dvůr postavený Liechtensteiny roku 1858. Dnes slouží rekonstruovaná stavba potřebám obce.
 Litovelská brána
234.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Brána bývala součástí městského opevnění. V l. 1644–1645 byla zcela zničena, brzy poté byla znovu postavena. Podruhé byla zbořena z důvodu rozšiřování městských prostor r. 1882, kdy byla část brány přenesena na dnešní místo. Orlové, kteří ji zdobí, byli přeneseni z Rohelské brány (zbořena r. 1884).
 Loučany
236.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loučany
Tvrz či spíše opevněný dvorec v Loučanech údajně existovala již od r. 1269, ale jediná písemná zmínka je až z r. 1793. Podle všeho zde sídlila rodová větev Bočka z Líšnice, později šlo o majetek kartuziánů z Olomouce.
 Ludéřov
300.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Ludéřov
Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.