Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Neředín

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Vyhlídková věž Maják o výšce 16,3 m postavena v letech 2017-2024 v soukromém areálu Přístav Hlušovice, který byl vybudován v námořnickém stylu. Přístupná v otevírací době přilehlé restaurace Captain Club.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Mariánský sloup postavený nákladem knížete Josefa Adama z Lichtenštejna v roce 1719 na památku morové epidemie v letech 1715–16. Na vrcholu sloupu pozlacená socha Panny Marie.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.