Turistické cíle v okolí obce Lazce

Dřevěná zvonička se šindelovou střechou pochází zřejmě z r. 1830. V r. 1939 byl vyměněn šindel. V r. 1952 praskl zvonek a ještě téhož roku byl opraven ve zvonárně Michera v Brně-Husovicích. V r. 1965 byl znovu vyměněn šindel. Poblíž stojí dřevěný kříž z r. 1836 a zděná boží muka.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Expozice času je muzeum a výstava v bývalém městském domě z poč. 16.stol., který sloužil jako hospoda, věznice, mučírna, pálenice, ale i jako kulturní středisko. Navazuje na zaniklé muzeum hodin, významné sbírky z ČR.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.

Goticko renesanční tvrz Pročků ze Zástřizl z poč. 16. století, před r. 1580 přest. na zámek. Od r. 1623 je zámek sídlem velkostatku olomoucké kapituly. Po 30leté válce opraven a přestavěn barokně na patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou.

Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.