Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Bělidla

Přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 11,15 ha v nadmořské výšce 223 m, byla vyhlášena v roce 1994. Důvodem ochrany je druhově i prostorově rozrůzněný lužní les uvnitř živého meandru řeky Moravy.

Téměř zmizelá tvrz ze 14. století, ne přílíš obyklé dvoudílné dispozice, která byla pravděpodobně opuštěna na počátku 16. století.

Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.

Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.

Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.

Zrekonstruovaná jednopatrová budova radnice s vížkou, podloubím, letopočtem (1825) a znakem města, při silnici Olomouc - Hlubočky, v blízkosti místního zámku.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.

Zdejší tvrz je písemně připomínána při prodejích, prvně v r. 1368 za Těšolda z Rakodav. V r. 1371 byla prodána do tovačovského panství a časem zaniká.

Budova původně německé školy vznikla v l. 1873-1875 na místě tří středověkých domů. Nejkrásnější částí stavby je slavnostní sál dokončený r. 1892, který je na všech stěnách i na stropě vyzdoben freskami ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Dnes kulturní památka ČR.

Dům u sv. Antonína, tato architektonicky zajímavá stavba, je rodným domem českého básníka Jiřího Wolkera.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.