Turistické cíle v okolí obce Roztěž

První zmínka o Žíšově je z r. 1318. V 16. století gotická tvrz renesančně upravena. Od r. 1628 ji jezuité užívali jako letní rezidenci R. 1785 přeměněna na poddanské usedlosti. Statek do 50. let 20. stol., poté sídlo JZD. Dnes je soukromým majetkem.

Samota Zlaté Slunce postavená v 17. stol. při císařské silnici z Prahy do Vídně. V prvé polovině 18. století zde byl postaven zájezdní hostinec. Při bitvě u Kolína 18.6.1757 zde byla pozorovatelna pruského krále Fridricha II.

V r. 2017 postavena nová zvonička o výšce 8 m, půdorys čtvercový 3x3 metry. Vybavena systémem automatického zvonění. Zvon vyroben v Itálii. Okolí zvoničky stále nedokončeno kvůli předběžnému rozhodnutí stavebního úřadu na základě stížnosti. V okolí mělo vzniknout odpočinkové místo s posezením.

Osmiboká zděná barokní zvonice z roku 1686, vetknutá do ohradní zdi hřbitova jižně od farního kostela. Funkčně nahradila jeho věž, poškozenou za třicetileté války. Zvony ze 16. a 17. století byly zrekvírovány. Zvonice byla opravena společně s kostelem v letech 1970–97.

Renesanční čtvercová zvonice u špitálního kostela sv. Alžběty v Čáslavi, postavená zřejmě v druhé polovině 16. století, dochovaná v původní podobě bez dalších významných přestaveb.

Zvonice postavena 1504 pro zavěšení těžkých zvonů, sejmutých ze severní věže chrámu. V renesanci zvýšena, 1724 barokní helmice. Vyhořela 1796, zničeny původní zvony. Při dalším ohni 1869 zanikla helmice. Dnešní střecha 1872, další úpravy 1912.

Hranolová dřevěná zvonice na zděné podezdívce, postavená roku 1904 na místě starší obdobné stavby (snad s využitím jejích konstrukčních prvků). Nejvýraznější částí je východní průčelí s velkým zvukovým oknem a střešní zvoničkou.

Hranolová zvonice s nízkým zděným přízemím a dřevěným obedněným patrem, završená jehlancovou střechou s lucernou, byla postavena snad roku 1697 při přestavbě sousední románské kaple na kostel. Vetknuta do ohradní zdi bývalého hřbitova.

Nízká hranolová zvonice s bedněným pláštěm byla postavena po zřícení kostelní věže následkem požáru roku 1725. Zvonová stolice stojí přímo na nízké podezdívce, nese dva zvony. Součást extrémně chudě vyhlížejícího kostelního areálu.

Kobylnice se připomíná ve 12. stol. Je zmiňována kobylnická tvrz a dvůr. Zvonice je dřevěná stavbička, sestávající jen z dřevěného sloupu. V horní části rozvětvená s malým zvonečkem. Pochází z konce 19. století.