Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Kaple vystavěna r. 1848. Drobná stavba obdélného půdorysu s tříbokým závěrem. Příklad prolínání klasicistního stavitelství s barokními formami přežívajícími do 19. stol. Kaple je památkově chráněna od roku 1970.

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička svatého Jiljí vystavěna v roce 1874. Stojí na svažité návsi uprostřed obce.

Obdélná jednolodní kaple klasicistního tvarosloví s trojbokým závěrem kněžiště z roku 1841. Vstupní průčelí je završeno trojúhelným štítem s hranolovou zvonicí ve vrcholu, okna v lodi i zvonici zakončena obloukem. Před kaplí stojí litinový kříž na vysokém podstavci. Památkově chráněná od roku 1958.

Sazomín založen roku 1296. Zvonička s vysokou štíhlou věží z druhé poloviny 19. století. Oprava v roce 1925, další v roce 2013.

Rozhledna s přilehlou restaurací je vysoká 30 m (707 m.n.m.). Touto stavbou (arch. P. Štork) byla zahájena r. 2002 výstavba sportovního a rehabilitačního areálu v obci Karasín. Pozn.: Stavba je celá bezbariérová.

Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Kašna byla zhotovena sochařským závodem Jana Eduarda Tomoly v Brně ve 2. pol. 19. století. Sousoší opraveno v r. 2007. V r. 2014 na kašnu přibyly čtyři chrliče znázorňující zubří hlavy.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.