Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Farní, původně gotický kostel z r. 1414. V 15. století opevněn a rozšířen. V l. 1739–40 barokně přestavěn. Věž přistavěna v r. 1780. V interiéru gotická socha Panny Marie z konce 14. století.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.

Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.