Turistické cíle v okolí obce Suchohrdly u Miroslavi

Pozdně barokní kostel sv. Anny vznikl r. 1811 přestavbou starší kaple ze 17. stol. V r. 1818 byla přistavěna věž. Drobné úpravy proběhly ještě koncem 19. a 1. polovině 20. stol. V letech 1991-1992 došlo k výrazným úpravám interiéru.

Kostel a fara nepřímo doloženy v r. 1387, kdy zde byl farář Jan. Za třicetileté války farnost zanikla a kostel na čas zpustl. Později kostel i farnost obnoveny. Na přelomu 19. a 20. stol. kostel zbořen a na jeho místě postaven současný novorománský. Za II. světové války poškozen.

Původně pozdně barokní kaple z r. 1775 byla v letech 1862-1863 rozšířena na jednolodní kostel. Nyní římskokatolický farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, chráněná kulturní památka a dominanta obce.

Kostel sv. Bartoloměje v Medlově je původně gotický z 2. poloviny 14. století. Po požáru r. 1749 byl výrazně přestavěn v barokním slohu. Farní kostel je dominantou městyse a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou. Spolu s několika kříži tvoří malebný areál.

Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli je raně barokní stavbou z 50. let 17. století s pozdějšími úpravami. Je filiálním kostelem ve farnosti Březí u Mikulova s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven roku 1877 během pouhých tří měsíců. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Vémyslice s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Kadově je románsko-gotického původu z 13. stol. Přestavěn koncem 15. stol. a barokně upravován v 18. a 19. stol. Nyní farní s příležitostnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Není přesně známo, kdy byl pozdně gotický kostel postaven (obd. pozdní gotiky v l. 1437-1526). R. 1564 byla přistavěna věž, která nesla tři zvony. Ty byly zabaveny Němci za 2. sv. války - vrátil se jen největší a nejstarší zvon z r. 1723. V l. 1860 a 1996 provedeny rozsáhlé opravy kostela.

Kostel sv. Jakuba Staršího je barokní stavba z r. 1690 s úpravami z 19. století. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Pohořelice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

První zmínka o kostele a faře pochází z r. 1222. Současný kostel vznikl v letech 1290-1580 v několika stavebních etapách. V r. 1668 mírně renesančně upraven. V interiéru jsou zachovalé gotické fresky z r. 1324. Součástí areálu je i barokní fara postavená v r. 1769.

Kostel sv. Jana Křtitele je historizující architektura z r. 1862 na místě staršího renesančního kostela. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněný jako kulturní památka ČR.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.