Turistické cíle v okolí obce Krhov

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, roku 1711. Poslední úpravy zámku proběhly r. 1743. Součástí zámku je i park založený v 18. stol. Dnes je zámek v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný.

Zámeček byl postaven v 18. století Berthonidesy z Tyranu. Na začátku 20. stol. byl secesně přestavěn. Dnes je z části využíván jako kanceláře obecního úřadu. Ostatní jeho části, stejně jako okolí je neudržované.

Tvrz byla postavena patrně poč. 15. stol., r. 1406 ji od markraběte Jošta koupil Jan Hovorka z Hartvíkovic. Tvrz držela řada majitelů, mj. i Pernštejnové. R. 1534 ji Smil Osovský z Doubravice renesančně přestavěl. Poté se majitelé často střídali, r. 1712 byla přestavěna do dnešní barokní podoby.

Starší tvrz v obci Valeč stála v místě dnešní fary. Nyní bez znatelných stop.