Turistické cíle v okolí obce Opatov

Barokní socha světice je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Máří Magdalena je v mírně nadživotní velikosti, zobrazena je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.

Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.

Bývalá telčská synagoga vznikla roku 1904 podle projektu Karla Wagnera z Jihlavy mezi židovským obecním domem (čp. 41/I), a šíjovým příkopem opevnění. Používána do roku 1939, po II. světové válce jesle, policejní stanice, dnes sídlo pracoviště NPÚ.