Turistické cíle v okolí obce Pěnčín

nebo vyberte

Pěnčín

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 590 záznamů, 8 / 50 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 dům U Goliáše
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původní pozdně gotický měšťanský dům na rohu dnešního Masarykova náměstí, vystavěn na počátku 16. století Pavlátem z Olšan. Později přestavěn na neorenesanční dům, v jehož interiéru se dochoval pozdně gotický mázhaus s erbovní tématikou.
 dům U měsíčka
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dům U měsíčka na náměstí T.G.Masaryka v Prostějově stojí na místě původních dvou gotických domů, spojených v období renesance. V 19. stol. přestavěn a získal současnou podobu. Dochováno několik got. architektonických fragmentů.
 dům U Zeleného stromu
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dům u Zeleného stromu je úzce spjat s historii výroby lihovin. Roku 1518 bylo majiteli uděleno pánem Vilémem z Pernštejna právo vyráběti slad, vařiti pivo a páliti "kořalku". A palírna zde byla až do 50tých let 20. stol.
 evangelický kostel
247.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Drahanovice
První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.
 fara
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.
 fara
318.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Měrotín
Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 fort XIII
263.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
 fort XV
265.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
 fort XVII
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.
 fort XVIII
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 fort XX
229.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.