Turistické cíle v okolí obce Budětsko

Národní dům byl postaven v letech 1905 - 1907 podle návrhu arch. Jana Kotěry. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další. V letech 1986 až 1987 upraven podle arch. Zdeňka Hynka. V současné době renovován do své původní podoby.

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.