Turistické cíle v okolí obce Jednov

Bernovský mlýn na říčce Romži je vzpomínkou na zdejší středověkou vesnici, která se v těchto místech nacházela. Zmínky z let 1466 a 1499 mluví o místu již jako o pusté vsi.

K roku 1446 je zmiňován prodej tvrze Bedřicha z Bílovic jistému Janovi z Kostelce. Zda šlo o opevněný dvorec či pevnou tvrz, již nejde nijak dokázat. Tvrziště a rybník se nacházely v severní části obce u domu čp. 12.

Dodnes stále dobře patrné, i když již zalesněné hradiště, se zachovalým valem a příkopem, oválného půdorysu, na ploše asi 1,5 ha.

Vzácná lidová stavba. Hospodářská budova se zaklenutou předsíní se sýpkou v patře. Typický hanácký grunt našich předků. Do dnešní doby se jich zachovalo velmi malé množství. Tento grunt slouží jako obydlí a je památkově chráněn.

Kolem obce Skřípov na Drahanské vrchovině, se nachází nově zbudované vodní nádrže a biokoridor, které jsou pěknou ukázkou toho, jak by měla být zkulturňována zdejší krajina.

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Barokní boží muka z 2. pol. 18. století. V místě tři pomníky (Svat. Čech, 1. světová válka a 2. světová válka).

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.