Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Ves

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Barokní boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.

Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Vzhledově poměrně nezajímavá boží muka v městečku Kralicích na Hané z roku 1719, ale jedny z nejstarších v okolí, státem chráněná památka.

Pěkná a moderní boží muka se soškou sv. Ambrože, patrona včelařů, stojící v uličce za hřbitovem v Určicích.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Pomník s bustou Otce národa - Františka Palackého z roku 1898 byl v Tištíně postaven u příležitosti stého výročí jeho narození.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.

Stavba z počátku 16. stol. Kamenný portál zhotovila huť Jana z Perštějna. Roku 1869 přistavěno druhé patro a upravena fasáda.