Turistické cíle v okolí obce Studenec

nebo vyberte

Studenec

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 734 záznamů, 2 / 62 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Biskoupka
415.0 m. n.m.
Terasa nad Hloučelou, Biskupka, Stínava
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.
 Blatecký mlýn
198.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zřícenina, nepřístupno, Olomoucký kraj, Blatec
Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.
 Bohuslavice
409.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bohuslavice
Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.
 Botanická zahrada Petra Albrechta
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Prostějov
Botanická zahrada vybudovaná ve 30. letech 20. stol., za války prakticky zničena, dnes obnovena na ploše 4600 m2.
 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
210.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada pův. medicínsko-chirurgického učiliště byla založena r. 1787, zanikla r. 1874. Obnovena r. 1901 botanickým spolkem Botanischer Verein in Olmütz. V r. 1948 předána městu, r. 1959 se stala součástí Přír. fakulty UP. Na 0,5 ha se pěstuje přibližně 1500 druhů rostlin z celého světa.
 botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc
215.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Žešov
Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.
 boží muka
225.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Tučapy
Hranolová boží muka z 2. poloviny 17. století s vloženou kamennou deskou s pamětním latinským nápisem a dvojitou datací 1676 a 1808.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystročice
Zděná boží muka byla postavena koncem 19. století poblíž místního hřbitova. Bližší informace k historii památky chybí. Muka jsou hranolovitého tvaru, s obloukovými rámovanými výklenky ve vrch. kaplici. Boží muka se stavěla na připomínku sloupu, u kterého byl bičován na příkaz Piláta Ježíš Kristus.
 boží muka
220.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Drahlov
Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nenakonice
Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.