Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1732. Pískovcová socha světce s obvyklými atributy stojí na mohutném podstavci s nápisovou kartuší na přední straně a je doplněna dvěma konzolami v podobě mraků zakončenými postavami andílků. Od roku 1958 patří socha mezi nemovité kulturní památky ČR.
Velmi cenná barokní socha z r. 1731 od neznámého mistra zhotovena na podnět měšťana J. F. Prokeše se zajímavou historií svého přemísťování. Dnes opět na původním místě na náměstí TGM.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla zhotovena někdy před r. 1741 stejným autorem jako socha sv. Iva na protější straně silnice. U levé nohy světce původně stála ještě soška andílka, zvedajícího zavřenou knihu. Plastika je chráněna jako kulturní památka ČR.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Charváty
Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Sakrální kamenosochařská práce. Stojí na kamenném stupni s hranolovým soklem konvexně tvarovaným, zdobeném rokajem a s profilovanou římsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.
Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.
Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.
Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.
