Turistické cíle v okolí obce Vincencov

nebo vyberte

Vincencov

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 484 záznamů, 35 / 41 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 socha sv. Norberta
236.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Tážaly
Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.
 socha T. G. Masaryka
223.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.
 sokolovna
223.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.
 Součkův dům
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.
 sousoší Piety
225.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Vrahovice
Barokní sousoší Piety bylo vytvořeno r. 1747. Socha truchlící Panny Marie, držící na klíně umučeného Ježíše Krista, je umístěna na podstavci s bohatou výzdobou z květin, palmet a mušlí. Uprostřed podstavce kartuš s reliéfem Krista, nesoucího kříž. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
 sousoší Piety
210.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Klopotovice
Sousoší (tzv. Pietu), zachycující Pannu Marii Bolestnou držící v klíně mrtvého Ježíše Krista sejmutého z kříže, nechali zhotovit roku 1898 manželé Krátcí z Klopotovic ku cti a chvále Panny Marie.
 sousoší Piety
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hablov
Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kralice na Hané
Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.
 sousoší Ukřižování
226.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Blatec
Sousoší Ukřižování pochází z r. 1864. Volně stojící kamenný kříž se sousoším. Podstavec s umělým skaliskem, z nějž vychází kříž s ukřižovaným Kristem. Po jeho stranách sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Materiál pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.
 Spálený kopec
410.0 m. n.m.
Myslejovice 2
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.
 Srbce
267.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Srbce
Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.
 Stagnov
Hrádek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.