Turistické cíle v okolí obce Ohrozim

nebo vyberte

Ohrozim

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 540 záznamů, 40 / 45 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 socha sv. Jana Nepomuckého
330.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Krumsín
Pozapomenutá barokní kvalitní socha z roku 1748 v obci Krumsín.
 socha sv. Jiljí
238.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Senice na Hané
Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.
 socha sv. Libora
487.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Jesenec
Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.
 socha sv. Libora
254.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Určice
Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.
 socha svatého Floriána
297.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ludéřov
První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.
 socha T. G. Masaryka
223.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.
 sokolovna
223.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.
 Součkův dům
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.
 sousoší Piety
225.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Vrahovice
Barokní sousoší Piety bylo vytvořeno r. 1747. Socha truchlící Panny Marie, držící na klíně umučeného Ježíše Krista, je umístěna na podstavci s bohatou výzdobou z květin, palmet a mušlí. Uprostřed podstavce kartuš s reliéfem Krista, nesoucího kříž. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
 sousoší Piety
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hablov
Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.
 sousoší sv. Cyrila a Metoděje
237.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Rataje
Sousoší slovanských věrozvěstů a hlavních patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje bylo postaveno v roce 1885 a opraveno roku 1991.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kralice na Hané
Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.