Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Čechovice

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole

Nad obcí Veselíčko, na Zámeckém kopci se nalézá památník vojákům zraněným v bitvě u Slavkova a převezených do lazaretu, který byl na místním zámku.

Památník vzniku republiky a obětí 1. světové války vznikl podle projektu architekta ing. Františka Koláře. Slavnostnímu odhalení 18.9.1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná opodál ležící pamětní kámen. Později přidána pamětní deska obětem 2. světové války.