Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Domamyslice

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Bývalý německý evangelický kostel postavený v letech 1901-02 podle plánů německého architekta Maxe Löwe. Od roku 1946 patřil české evangelické církvi a od 60. let 20. stol. využíván jako sklad knih.

Neptunova kašna z roku 1683 od znojemského sochaře Miachaela Mandíka, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Nad čtyřmi mořskými koni, stojí postava boha Neptuna. Jedná se o nejstarší dochovanou olomoucku kašnu.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.