Turistické cíle v okolí obce Růžená

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je šestiboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškami. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.