Turistické cíle v okolí obce Třeštice

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Současná novogotická kaple byla postavena kolem roku 1933. Dne 21. května 2000 byl posvěcen nový zvon ulitý v dílně paní Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova.

Soubor dvou staveb různého stáří tvoří barokní výklenková kaple Kalvárie a empírová budova bývalé márnice z 30. let 19. století. Kaple je otevřená širokým proskleným obloukem, v interiéru je sousoší Ukřižování Krista. Bývalá obdélná márnice, fasádově sladěná s kaplí, dnes slouží jako garáž.

Pseudogotická kaple Panny Marie na Humberku z roku 1664, r. 1901 upravena v gotickém slohu s hranolovou věží v průčelí vysokou více jak 20 m osazenou třemi zvony. Nad vchodem tympanon z r. 1935.

Barokní kapli dal ve 2. polovině 18. století zbudovat opat Josef Bernard Pelikán. Ve štítu je freska znázorňující zjevení, které budoucí opat na tomto místě v dětství zažil. Kaple má obdélný půdorys, závěr je půlkruhový. V interiéru je obraz P. Marie Svatokopecké. Památkově chráněná je od roku 1958.