Turistické cíle v okolí obce Třeštice

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Sokolovna v Telči je dvoupodlažní tradicionalistická budova s mansardovou střechou, postavená v letech 1922–1924 podle projektu místního stavitele Ludvíka Srby. Fasáda vykazuje prvky kubismu a art deco a dominuje jí sgrafitový obraz Blaník od Antonína Václava Slavíčka z roku 1924.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Zámek byl původně tvrzí, kterou postavil Dětřich z Obratan. Koncem 16. stol. byla tvrz přestavěna Zachariášem z Hradce na renesanční zámek. K dalším přestavbám došlo v 17. i 18. stol. a zámek ztratil svou původní podobu.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.