Turistické cíle v okolí obce Dolní Cerekev

Barokní žulová boží muka z roku 1667. Na podstavci je málo zřetelný reliéf pušky. Jednoduchá kaplička je zdobena ze tří stran mělkými nikami. Na vrcholu kapličky je kovový dvouramenný kříž. Boží muka jsou památkově chráněna.

Žulová pilířková boží muka s datací do r. 1740 a iniciálami ILS na soklu jsou vezděná do zdi terasy u domu čp. 849. Původně stála na místě domu mezi dvěma lipami. V r. 1935 byla přesunuta do současné polohy, při přesunu byly v zemi kolem nich objeveny lidské kosti. Památkově chráněná od r. 1958.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1740, součást rozsáhlé skupiny božích muk s typickým barokním tvaroslovím v okolí Batelova. Hranolový sokl je zapuštěn do terénu, dřík hranolový, lucerna má mělké niky, stanovou stříšku, kamennou kouli a kovový křížek. Památkově chráněna od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.

Dům č. 8 na Masarykově náměstí (čp. 80) byl na středověké parcele vystavěn ve druhé polovině 16. století. Zdobí jej válcový arkýř na nároží, hlavní průčelí má vysazeno patro na krakorcích. Podle informační tabulce na objektu je považován za mincovnu, spojitost s touto institucí není prokázána.