Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Brtnice

Lidová zděná kaplička bez slohových prvků neznámého stáří. V zamřížovaném výklenku jednoduché hranolové stavby kryté sedlovou stříškou je obraz Panny Marie.

Barokní zděná kaple půlkruhového půdorysu byla ve stráni nad obcí postavena roku 1714. Souvisí s pokusem o dolování v těchto místech. Drobná stavba s lichoběžníkovým štítem je v průčelí prolomena velkou půlkruhově zaklenutou nikou, uzavřenou prosklenými dvířky. Památkově chráněná je od r. 1958.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Kaplička vznikla v souvislosti s poutěmi, které v Knínicích po r. 1654 založili jezuité. Stavba je druhou ze souboru 10 barokních výklenkových kaplí poutního okruhu. V nice je obraz "Pán Ježíš u Annáše políčkovaný" z r. 2015.

Kaple vznikla v souvislosti s poutěmi, které zde po r. 1654 založili jezuité. Stavba je třetí ze souboru 10 barokních výklenkových kapliček poutního okruhu. V nice je od r. 2015 obraz III. křížového zastavení "Pilát dal Pána Ježíše ukrutně bičovati".

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Zřejmě nejstarší želetavské gotické sídlo, jehož přesné datum založení není známo. První zmínka pochází z roku1368, kdy Oldřich ze Želetavy prodává městečko i s tvrzí bratřím z Vajtmile. Tvrz zanikla na počátku 15. století pravděpodobně v důsledku husitských válek.Dnes je na jejím místě hřbitov.

Renesanční tvrz zvaná Starý hrad byla postavena jako pánské obydlí někdy ve druhé polovině 16. století na místě dvora. V současné době je interiér upraven k bydlení.

Židovské ghetto vzniklo v pol. 17. století. Významnou stavbou byla synagoga vybudovaná asi v r. 1629. Rozšiřující přestavbou prošla v r. 1888. Synagoga, rabínský dům a všechny zbylé židovské domy byly zbořeny v r. 1988 kvůli výstavbě nákupního střediska.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.