Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Kopie pozdně barokní sochy sv. Josefa s Ježíškem z roku 1748 od moravského sochaře Jiřího Antonína Heinze. Vznikla na objednávku hraběte Františka Josefa Heisslera z Heitersheimu a stála u císařské silnice Praha–Vídeň, přibližně ve středu mezi oběma městy. Kopie byla vytvořena a umístěna r. 2011.

Barokní socha světice je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Máří Magdalena je v mírně nadživotní velikosti, zobrazena je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Sokolovna v Telči je dvoupodlažní tradicionalistická budova s mansardovou střechou, postavená v letech 1922–1924 podle projektu místního stavitele Ludvíka Srby. Fasáda vykazuje prvky kubismu a art deco a dominuje jí sgrafitový obraz Blaník od Antonína Václava Slavíčka z roku 1924.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.