Turistické cíle v okolí obce Puklice

nebo vyberte

Puklice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 243 záznamů, 18 / 21 stran, vyhledáno za 0.44 sec
 socha sv. Antonína Paduánského
515.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Ždírec
Žulová barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 od polenského sochaře Václava Morávka. Světec je oblečený v mnišském rouchu, v pravé ruce drží Ježíška a v levé knihu. Socha byla znehodnocena necitlivou opravou v 80. letech 20. století. Památkově chráněná je od května 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
520.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Salavice
Hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1834 na zdobeném hranolovém podstavci. Světec je v životní velikosti, v tradičním pojetí. Na podstavci jsou nízké reliéfy znázorňující svržení do Vltavy a vavřínový věnec. Nápis, který na podstavci býval, je setřený. Socha památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
535.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Střížov
Polychromovaná pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1848. Světec stojí na podstavci s rytými symboly kružnice a ratolestí a letopočtem vzniku. Má obvyklé kanovnické roucho a na hlavě biret, v ruce drží kříž a palmovou ratolest. Socha je památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Puklice
Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.
 Sokolský dům
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Třešť
Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.
 sousoší Nejsvětější Trojice
490.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
515.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Ždírec
Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.
 špitál s kostelem sv. Anny
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Polná
Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.
 Staré Hory
490.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Staré Hory
Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.
 starý židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Brtnice
Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.
 Stonařov
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.