Turistické cíle v okolí obce Ždírec

Dům U Rytířů (čp. 49) na Husově náměstí v Polné, postaven v druhé polovině 15. století Viktorinem z Kunštátu. V průčelí kamenná deska připomínající svatbu Hynka Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna v roce 1502.

Barokní kašna na hlavním náměstí v Polné, doplněná novodobou plastikou hlavy hastrmana.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.

Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.