Turistické cíle v okolí obce Konárovice

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Václava, barokní dílo z poloviny 18. století od neznámého autora. Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Na čelní straně reliéf smrti sv. Václava. Světec na vysokém zdobeném podstavci. V levé ruce drží kopí, pravou rukou se opírá o štít. Památkově chráněno od r. 1966.

Socha sv. Václava stojí u kostela Povýšení sv. Kříže. Pochází z roku 1884. Autorem sochař Josef Šejbal. V roce 2008 byla socha restaurována. Práci provedl Jan Kracík.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Pískovcové sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého pochází z let 1711-1723. Na podstavci bez nápisů je zjednodušený alianční erb Věžníků z Věžník a Valdštejnů.

Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.

Pískovcové sousoší sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého pochází z první poloviny 18. století. Stojí na začátku Tyršovy ulice, která vede k nádraží. V roce 2001 sochy zrestaurovány.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Stará radnice - původně měšťanský renesanční dům z 16. století – slouží jako radnice města Poděbrady od roku 1775. Poslední výraznou úpravou budova prošla v roce 1814, kdy byla přistavěna věž. Jako radnice sloužila budova do druhé světové války.

Železobetonový most z let 1925–7 podle projektu Františka Roitha. Sestává z deskového mostu nad železniční tratí Praha - Česká Třebová, trojpolové části nad hlavním korytem, vodní elektrárny na ostrově a přechodu nad plavebním kanálem.