Turistické cíle v okolí obce Střítež

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Starý kamenný dvouobloukový most při zaniklé silnici. Technická památka mostního stavitelství. Pochází z 16. století. Most vyzděný z lomového kamene. Drnová mostovka s pilířovým zábradlím. Most památkově chráněn od r. 1963.

Novostavba železniční tratě Brno–Havlíčkův Brod byla zprovozněna r. 1953. Nahradila místní dráhy z přelomu 19. a 20. stol. Železobetonový viadukt dlouhý 200 m s nejvyšší výškou na řekou 36 m má 10 pilířů. Na tělese staré železniční tratě vznikla jedna z nejkrásnějších inline tras na území republiky.

Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Novodobá kaple z let 2006-2010 v areálu penzionu. Doposud nevysvěcena.

Barokní kapli nechal roku 1715 postavit úsobský farář D. Dvořák, který ji financoval z vlastních prostředků. Šlo o obdélnou orientovanou stavbu s odsazeným kněžištěm. Kaple svému účelu sloužila jen do roku 1783, kdy byla v rámci josefínských reforem zrušena. Postupně chátrala až do dnešní podoby.