Turistické cíle v okolí obce Smrčná

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Žulová boží muka pilířového typu stojí v zahradě domu č.p. 106 na jihovýchodním okraji obce Rohozná. Mají tvar obvyklý pro kamenná barokní boží muka v této oblasti, jejich stáří se však nepovedlo v dostupných zdrojích dohledat. Zakončena jsou trojramenným křížem. Nejsou památkově chráněná.

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Na dříku mají reliéfní znak Dichtrichštejnů. Na vrcholu je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka z konce 18. stol., přechodný typ památky mezi kapličkou a božími muky. Masivní hranolový dřík přechází v nepatrně rozšířenou kaplici zastřešenou sedlovou střechou. Nika je půlkruhově zaklenutá, uzavřená dvířky se skleněnou výplní, uvnitř je novodobý obrázek. Chráněná od r. 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.