Turistické cíle v okolí obce Jihlava

Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.

Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.

Původně pozdně románský kostel asi z 13. století byl ve století 14. upraven goticky a později barokně. V r. 1837 byla přistavěna velká kamenná věž. V r. 1858 byla postavena fara.

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Kostel stojí na místě pův. středověkého kostela, který vyhořel r. 1760. Po r. 1770 byl postaven nový kostel, slavnostně vysvěcen r. 1784. Od r. 1958 patří mezi nemovité památky ČR. V interiéru cenný mobiliář, mj. renesanční tepaná křtitelnice (před r. 1596) nebo ciborium (před r. 1600).

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Kostel byl postaven na místě pův. dřevěného kostela v 1. pol. 13. stol. Nejstarší části kostela pocházejí z r. 1250. V l. 1803-05 byl kostel výrazně přestavěn dle návrhu Johanna Zeissla. R. 1824 byla dostavěna zvonice. R. 1898 byla při přestavbě přenesena zvonicová věž nad západní průčelí kostela.