Turistické cíle v okolí obce Hybrálec

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Žulová boží muka pilířového typu stojí v zahradě domu č.p. 106 na jihovýchodním okraji obce Rohozná. Mají tvar obvyklý pro kamenná barokní boží muka v této oblasti, jejich stáří se však nepovedlo v dostupných zdrojích dohledat. Zakončena jsou trojramenným křížem. Nejsou památkově chráněná.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1743, součást rozsáhlé skupiny batelovských božích muk z 17. a 18. století. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Na jeho přední straně je nápis NÁKLADEM / JANA MACI / 1743. Dřík je hranolový, se zkosenými hranami. Krycí deska a kaplice chybí.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Žulová raně barokní sloupková boží muka z roku 1683, tvarově podobná řadě dalších božích muk v okolí Batelova. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Dřík je hranolový, na něm je krycí deska a čtyřboká kaplice se třemi mělkými nikami a vzadu s nápisem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.