Turistické cíle v okolí obce Nové Mlýny

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

O stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o zděná čtyřboká boží muka postavená snad v 18.-19. století. V nikách jsou zrezivělé plechové tabulky s dnes již neznatelnými výjevy z křížové cesty, zachycující ukřižování Ježíše Krista.

Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Další ze staveb v Lednicko-valtickém areálu z let 1824–1825 dle arch. návrhu Johanna Karla Engela. Empírový pavilon s půlhruhem sloupořadí 12 ionských sloupů a sochami alegorií věd a umění. Před chrámem sousoší Tří Grácií.