Turistické cíle v okolí obce Perná

nebo vyberte

Perná

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV)
Nalezeno celkem 154 záznamů, 2 / 13 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 boží muka
220.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.
 boží muka
185.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pavlov
Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.
 boží muka
171.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nejdek
Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.
 boží muka
340.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Perná
Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pohořelice
Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístněn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.
 boží muka
178.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nejdek
Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Starovičky
Unikátní mohutná, více jak 4 m vysoká, pozdně gotická kamenná muka z období kolem r. 1500, tvořená sloupem zakončeným bohatě zdobenou lucernou s reliéfy světic a ze života Krista. Boží muka s odpočívadlem se nacházejí u rozhledny nedaleko Staroviček.
 boží muka
200.0 m. n.m.
Ottenthal
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.
 boží muka
210.0 m. n.m.
Pottenhofen
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
O stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o zděná čtyřboká boží muka postavená snad v 18.-19. století. V nikách jsou zrezivělé plechové tabulky s dnes již neznatelnými výjevy z křížové cesty, zachycující ukřižování Ježíše Krista.
 boží muka pod Děvičkami
280.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pavlov
Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.
 Brána na náměstí
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Valtice
Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.
 Branišovice
194.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Branišovice
Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.