Turistické cíle v okolí obce Libenice

Ocelová rozhledna, stojící 470 m n. m., vysoká 40 m. Byla postavena firmou Český mobil a obcí Miskovice; otevřena r. 2002. Slouží zejména jako telekomunikační věž. Měla zde stát rozhledna již koncem 19. stol., ale stavba neproběhla.

Vysokostelská škola poprvé doložena roku 1363. Patřila k nejpřednějším českým městským školám (obdoba dnešních gymnasií). Dnešní budova z let 1594–6. Jako škola fungovala do počátku 30leté války, poté děkanství. Přestavěna 1698 a v pol. 18. století.

Zámecká budova byla údajně postavena roku 1803 Adolfem z Pöttingu. Roku 1830 změněn na byty panských úředníků. V současnosti nevyužívaný a chátrá.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Raně barokní zámek postavený Thuny v letech 1661-79 empírově upravený před r. 1826. v 19 stol. zřízen anglický park s oborou známou stádem bílých jelenů. Zámek je rozlehlá patrová budova ve tvaru písmene H s částečně dochovanými interiéry.

Tvrz založená Žehušickými nejpozději na přelomu 15. a 16. stol. Po r. 1564 přestavěna Doníny. R. 1598 přestala sloužit jako sídlo vrchnosti. V druhé pol. 18. stol. přestavěna na pivovar, později na byty a skladiště. Dnes v havarijním stavu.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

První zmínka o Žíšově je z r. 1318. V 16. století gotická tvrz renesančně upravena. Od r. 1628 ji jezuité užívali jako letní rezidenci R. 1785 přeměněna na poddanské usedlosti. Statek do 50. let 20. stol., poté sídlo JZD. Dnes je soukromým majetkem.

Samota Zlaté Slunce postavená v 17. stol. při císařské silnici z Prahy do Vídně. V prvé polovině 18. století zde byl postaven zájezdní hostinec. Při bitvě u Kolína 18.6.1757 zde byla pozorovatelna pruského krále Fridricha II.

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Zvonička ve formě božích muk stojí na návsi. Zhotovena z kutnohorského pískovce obarveného červeně. Postavena r. 1897. Zvonek 2x zrekvírován. Současný je z r. 1946. Třikrát denně se hlásí, dále když se něco zlého stane a zvoní též jako umíráček.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.