Turistické cíle v okolí obce Bílovice nad Svitavou

Významné funerální dílo meziválečné architekury od Arnošta Wiesnera. Krematorium bylo poprvé otevřeno 6. 4. 1930.

Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.

Dřevěný kříž byl vztyčen na památku strážmistra Josefa Macourka, který byl zabit na tomto místě dne 22.9.1918 při zatýkání vojenského zběha L. Pauzra. Pachatel byl zatčen později v souvislosti s jinou trestnou činností. Kříž byl vztyčen 13.9.2013 členy KVH Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.